buněčná stěna

Buněčná stěna je pevná struktura, která vzniká na povrchu buněk bakterií, archeí, hub, rostlin a řas. Plní ochrannou funkci a funkci vnější kostry buňky. Základní strukturní kostru buněčné stěny tvoří celulózy, hemicelulózy a pektiny. Kromě těchto základních látek existují další, např. proteiny. Buněčná stěna rostliny může být navíc (zejména v oblasti sekundárních a terciárních vrstev) vyztužena organickými (lignin, kutin, suberin, vosky) či anorganickými látkami. 

Buněčná stěna rostlin má několik funkcí:

• tvoří vnější kostru buňky, která brání její expansi v důsledku osmózy a jí vznikajícího turgoru,
• tvoří mechanické struktury v rámci celé rostliny,
• tvoří ochranný obal, chránící rostlinu před prostředím a patogeny,
• tvoří sklad určitých makromolekulárních látek.

Jde o první pozorovanou buněčnou strukturu na mikroskopické úrovni - za pomoci jednoduchého světelného mikroskopu ji u příčného řezu korkem sledoval Robert Hooke v roce 1665.

cell wall

The cell wall is the tough, usually flexible but sometimes fairly rigid layer that surrounds some types of cells. It is located outside the cell membrane and provides these cells with structural support and protection, in addition to acting as a filtering mechanism. A major function of the cell wall is to act as a pressure vessel, preventing over-expansion when water enters the cell. Cell walls are found in plants, bacteria, fungi, algae, and some archaea. Animals and protozoa do not have cell walls.

The material in the cell wall varies between species, and can also differ depending on cell type and developmental stage.

The observation of cell wall was the first observation of cell structure at the microscopic level. It was done by Robert Hooke in 1665 using a simple light microscope by a transverse section cork.