Chobotnice, olihně a sépie editují RNA jako divé

Hlavonožci, jako jsou chobotnice, olihně nebo sépie, podle všeho nedodržují instrukce zakódované do DNA do puntíku. S oblibou totiž používají speciální mechanismus, s jehož pomocí nahrazují množství písmen „A“ v sekvenci RNA za netradiční bázi jménem inosin, tedy „I“. 

Tento proces, zvaný editace RNA, používají živočichové jen vzácně. Hlavonožci ale editují velmi intenzivně. Přepisují si více než polovinu všech genů. Když to izraelští badatelé ověřovali experimentálně, tak zjistili, že rozsáhlé editování RNA velmi ovlivňuje evoluci genomu hlavonožců.

Badatelé již dříve přišli na to, že chobotnice používají editování RNA, když se snaží rychle adaptovat na změny teploty v prostředí nebo že editaci RNA podstupuje většina molekul RNA, vzniklých v neuronech olihní. S trochou nadsázky je možné říct, že chobotnice a jejich příbuzné vytvarovala editace RNA.

Obratlovci jsou rovněž schopní si editovat RNA. Dělají to ale velice vzácně. Lidé mají necelých 20 tisíc genů, ale k editaci RNA může dojít jen u pár tuctů z nich. Olihně mají srovnatelný počet genů, ale k editaci RNA dochází u značného počtu z nich. Badatelé objevili více než 11 tisíc aktivních míst, kde dochází k editaci RNA. Mnoho z nich se konzervovalo během evoluce.

Eli Eisenberg z Telavivské univerzity říká, že editace RNA je trik, s jakým je možné vytvářet proteiny, kteří nejsou zakódované v DNA. Obvykle je to výjimečné. Ale u hlavonožců to není žádná výjimka. Editace RNA u nich představuje pravidlo a utváří většinu proteinů, které si hlavonožci vyrábějí.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: