Editované gliové buňky mohou brzdit roztroušenou sklerózu

Lidské tělo má schopnost do jisté míry opravovat myelinové pochvy, které chrání nervová vlákna. Během stárnutí ale tato schopnost slábne a dochází k tomu i v důsledku onemocnění, jako je roztroušená skleróza. V současné době není k dispozici léčba, která by posilovala opravy poškozeného myelinu.

Výzkumný tým University of Edinburgh editoval gliové buňky, aby tím vědci posílili jejich schopnost opravovat nervy, které jsou poškozené roztroušenou sklerózou. Inovativní metodu léčby otestovali na myších. Cílí na buňky, které mohou opravovat myelinové pochvy nervových vláken a tím obnovit jejich schopnost přenášet signál.

Výsledky výzkumu, které zveřejnil časopis Nature Communications, nabízejí potenciální směr vývoje nových typů léčby, které by brzdily postup roztroušené sklerózy.

Badatelé, které vedla Laura Wagstaffová, se zaměřili na lidské gliové buňky, z nichž vznikají oligodendrocyty, čili oligodendrocyte progenitor cells (OPC), známé též jako polydendrocyty. Tyto buňky se nacházejí v mozku a obvykle se mění na oligodendrocyty, které pak vyrábějí myelin. Problém je v tom, že v oblasti lézí roztroušené sklerózy, kde se vyskytují záněty a poškození nervů, působí látky, které zastavují aktivitu oligodendrocytů a brání jim opravovat poškozené nervy.

Tým Wagstaffové použil genetický editor CRISPR k editaci genomu lidských OPC buněk v laboratorní kultuře a přiměl je, aby ignorovaly signály k zastavení oprav. V dalším experimentu implantovali takto editované OPC buňky do mozku myší, u nichž poté došlo ke zlepšení oprav myelinových obalů nervů.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Wagstaff et al. (2024), Nature Communications.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: