Hořký evropský med

Bavorský včelař pan Bablok to včelařům zavařil; prodával med a pyl jako doplněk potravin. Měl však smůlu, protože půl kilometru od jeho úlů bylo před šesti lety pokusné pole s Bt kukuřicí. Bdělí Němci zjistili, že v pylu i v některých vzorcích medu byly stopy proteinu Cry, kterým se Bt kukuřice brání larvám zavíječe kukuřičného. Z toho pan Bablok usoudil, že ani med ani pyl se nesmí jíst, neb Němci by zhynuli. Bavorsko se tedy dopustilo zločinu, neboť v blízkosti úlů pana Babloka povolilo testovat GM kukuřici a tím mu znehodnotilo produkci. I podal na stát žalobu.

Evropský soud usoudil:

1) Pyl se nemnoží, takže není geneticky modifikovaný organismus.

2) Pokud je med a pyl používán jako potravina, pak se na ně vztahuje nařízení 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, neboť je „vyroben z GMO". Tudíž musí projít schvalovacím řízením, bez ohledu na množství „kontaminace". Takže obsah pylu z GM kukuřice v medu je důvodem pro jeho stažení z trhu.

Tento rozsudek je pohřeb pro mnoho včelařů, zejména třeba ve Španělsku, kde se pěstovalo v roce 2008 na ploše 79 hektarů a v roce 2009 na 76 tisíc hektarů Bt kukuřice.

Rozsudek je vadný i věcně, protože soud měl namítnout, že citované nařízení je nejednoznačné. Pokud důvodem schvalování a značení je „jakékoli množství", pak to znamená, že dopad nařízení se bude pohybovat s vývojem analytických metod. I u evidentně toxických látek, jako olovo a pod. normy uvádějí limitní množství. Kdyby pro olovo platila podobně vágní norma, zemřeme hlady, neboť např.neutronovou aktivační analýzou najdeme olovo ve všem a jíst by se nedalo nic.

Tak to dopadá, když soudci vypnou rozum a vidí jen paragrafy.

Podívejme se na předmětné nařízení věcně. Pokud včely sbírají na všeobecně známých jedovatých rostlinách - náprstník, rulík, durman, lýkovec, brslen a podobných - starostliví bruselští úředníci a politici si na medu pochutnávají. Jakmile jde o Bt kukuřici, u které nikdo zdravotní problémy nezjistil, je zle!

Tak se projevuje evropská ostuda v paradigma, že co je produktem transgenese, je rizikové a ostatní je bez rizika. Bohužel máme své zvolené zástupce, kteří to vědí nejlépe. Tisková zpráva z Bruselu ze 7. září praví:

Evropský parlament nyní projednává zprávu o zdraví včel. Podle europoslance Pavla Poce, který je stínovým zpravodajem této zprávy ve výboru pro životní prostředí, zdraví obyvatel a bezpečnost potravin, k problému uvedl: "Nejsem přítelem využívání GMO, evropské zemědělství se bez nich docela dobře obejde. Pokud EU podlehne tlaku Světové obchodní organizace na povolení GMO, můžeme čekat i další praktické potíže."

Pan poslanec by se měl seznámit se studiemi vypočítávajícími, o kolik přichází evropský zemědělec vinou nemožnosti pěstovat transgenní plodiny jinde ve světě běžné. Pan poslanec by se měl též seznámit, kolik se vystříká, i v ČR, insekticidu proti zavíječi kukuřičnému. Pan poslanec by si měl zjistit, kolik dováží EU transgenní sóji jako krmiva, takže zisk z jejího pěstování zůstává v zahraničí.

To však pana poslance nezajímá. Patrně si spočítal, kolik potenciálních voličů je zagitováno proti GMO a jedná podle toho.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník

Obrazové přílohy: http://www.sxc.hu/