Křídlatka – užitečná či zlá?

Křídlatka Reynoutria sachalinensis byla do Evropy zanesena jako okrasná rostlina, líbilo se jí tu, rozšířila se, a dnes je jako zavlečená rostlina stále předmětem diskuse. Má podobný osud jako třeba akát. Roste-li tam, kde nemá (v místech původně osídleným dubem šipákem, který vytlačil a svým opadem potlačuje bylinné patro) pak ho nemáme rádi. Na místech, kde by nic jiného nerostlo, jsme rádi, že se akát uchytil.

Také křídlatka je nevítaná v přirozených porostech, třeba na březích vodních toků, kde vytlačuje potřebné dřeviny zpevňující břeh. Má velkou invazivní schopnost. Sice se nepříliš úspěšně množí semeny, ale hlavní způsob šíření je zakořeňování úlomků lodyh a oddenků. Každý kousek lodyhy, který obsahuje pupen, snadno zakoření. Pod zemí rostou oddenky - jako u pýru nebo kopřiv. Na jaře z nich vyrazí rostliny, které rostou až 15 cm za den do výšky nad dva metry. Porost je hustý, listy velké, takže všechny ostatní rostliny zastíní.

Proto je snaha ji omezovat. Na páté schůzi EIGMO (Ecological Impact of Genetically Modified Organisms), která je pracovní skupinou IOBC-WPRS (International Organisation for Biology and Integrated Control of Noxious Animal & Plants - West Palearctic Regional Section), pořádané Biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích 22. - 25. června 2011, jsme vyslechli následující informaci: Anglický Poradní výbor pro uvolňování do prostředí (ACRE) má sekretariát NNSS (Non-native Species Secretariat) a ten zřizuje Risk Analysis Panel (NNRAP). Tyto orgány usoudily, že křídlatka (Reynoutria japonica) je v Evropě nežádoucí a, bohužel, nemá nepřátele, zejména herbivory. Proto je třeba je dovézt. Navrhují méru (Psyllidae) Apholaria itadori z Japonska.

To je nesmírně nebezpečné. Řeknete v Austrálii Giant toad a uvidíte jak se na podobné nápady dívají. Tuto ropuchu si z jižní Ameriky přivezli, aby likvidovala brouka Dermolepida albohirtum a nyní nevědí co s ropuchou, která se nekontrolovatelně množí. Proto raději od takovéhoto „ekologického inženýrství" dál.

Jenže i křídlatka jako všechno má dvě stránky. Není marná jako zdroj palivových briket - je nenáročná, uschne nastojato a snadno se sklidí. Právě proto, že nemá choroby a nepřátele, nevyžaduje žádné chemikálie ke svému ošetření. Není to výhodná biomasa?

Nyní se opět ukázalo její další využití. Z jejího extraktu v USA vyrábí společnost Marone Bio Innovations fungicid, který pod názvem Regalia dodává Syngenta. Přípravek se po aplikaci šíří všude v listech cílové rostliny. Chrání rostliny proti infekci a může být používán u ovoce a listové zeleniny. Křídlatka je totiž jedlá - mladé výhonky jsou dobré na salát.  Ve Spojených státech se pracovníci mohou vrátit na pole již za 4 hodiny po postřiku a přípravek může být používán až do doby, kdy je rostlina sklízena (dle http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=103&ch=1&typ=2&val=103 , Šárka Vondrášková).

Toto je jeden z příkladů našeho vztahu k tzv. „zavlečeným" rostlinám a organismům vůbec. Fundamentalisté mezi ochránci přírody proti nim bojují. Dokonce od jednoho aktivisty (který později dostal významnou politickou funkci) jsme slyšeli, že kukuřice by se neměla pěstovat, neb je to zavlečená rostlina. Kupodivu se nezmínil o bramborách. Tito „ochránci" mají touhu zachovat přírodu netknutou člověkem. Přenese-li tažný pták semena rostlin mezi kontinenty, je to v pořádku. Dokonce se ukazuje, že může přenášet i plže. Běda, když tak učiní člověk! To je proti přírodě, protože toho za součást přírody nepovažují, hlásíce se tak k těm, kdo se necítí „pocházet z opice".

Autor: Jaroslav Drobník

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Obrazové přílohy:

Porost křídlatky japonské. Kredit:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Riesenknoeterich.jpg

Květenství křídlatky japonské. Kredit:cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fallopia_japonica3.jpg

Duté stonky křídlatky japonské. Kredit: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fallopia-japonica-stems.JPG