Poohlédnout se kolem

Dá se říci, že s biotechnologií to v EU není lehké. Právě nyní strašidlo EU regulací vyděsilo včelaře. O situaci zemědělské biotechnologie celkově a v jednotlivých zemích se popíše hodně papíru a obsadí mnoho MB. Ale není bez užitku čas od času pozvednout zrak od Bruselu a poohlédnout se kolem po světě.

Můžeme zůstat v Evropě. Ve Švýcarsku před šesti lety žádali občané v referendu zákaz GMO v místním zemědělství. Stejně jako jinde v Evropě potravinářský obchod vyloučil z pultů zboží „Vyrobeno z GM plodin". Z University v Bernu s kolegou z dánského Aarhusu provedli vědci rozsáhlý výzkum, aby zjistili, jaká je v současné době skutečná situace mezi zákazníky (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306919211001102). Nabízeli na různých trzích tři typy kukuřičného chleba: „bio", konvenční a z GM kukuřice. Ukázalo se, že GM chleba zákazníci vnímali jako jakoukoli jinou novou potravinu. Důležité je jasné označení, aby zákazník měl volbu. Obchodníci by měli zachovat tento princip a dát výroky z GM surovin na pulty.

Dále se podíváme do Turecka (http://www.worldcrops.com/8624-turkey-%E2%80%93-the-delicate-gm-balance/). Nasadili tam velmi restriktivní politiku, takže uzavřeli dovoz GM kukuřice. To se však citelně dotklo krmivářství, které se bez dovozu neobejde. I když Turecko dosahuje velmi příznivého ekonomického rozvoje, zemědělství nestačí dodávat potřebné suroviny pro výrobce krmiv. Žádají proto povolení dovážet alespoň tři odrůdy GM kukuřice. Vláda se tím dostává do obtížné situace, protože v případě uvolnění dovozu musí obyvatelstvu svou původní restriktivní politiku vysvětlit.

Z Afriky neustále přicházejí zprávy o milionech lidí trpících hladem. Navíc problém sucha se vzhledem ke klimatickým změnám stává stále aktuálnější. Proto je zajímavá debata v Keni. Vědecká komunita klade na první místo věcnou informovanost občanů, která by vyvrátila přetrvávající pověry (http://www.trust.org/alertnet/news/kenyas-scientists-urged-to-engage-in-gm-debate ). Na shromáždění organizace „Africké ženy v zemědělském výzkumu a rozvoji" předseda Národní rady pro vědu a technologii zdůraznil, že veřejnost musí být věcně informována jak o přednostech, tak o problémech GM plodin. Je to úkol pro Keňský ústav zemědělského výzkumu a Úřad biologické bezpečnosti. Bohužel, pro vědce nejsou konflikty s politiky příliš lákavá představa. Nicméně Keňa potřebuje uvolnit dovoz GM kukuřice. K vědcům se přidali i keňští biskupové. V odpovědi na agitaci určitých nevládních organizací a politiků nabádají věřící, aby jedli potraviny z GM plodin a tím pomohli zmírnit hlad vyvolaný suchem.

Jenže stále více sílí hlasy citující biblické - „nedaruj rybu, ale nauč ryby chytat" (http://www.capitalfm.co.ke/news/2011/07/29/new-technology-necessary-to-mitigate-drought/). Předchozí vicepresident Aliance pro Zelenou revoluci v Africe a současný ministr zemědělství Nigerie zdůrazňuje, že nové technologie jsou schopny obohatit kukuřici genem, který by jí umožnil lépe vzdorovat suchu. Podle něj je cesta k řešení současné potravinové krize ve využití nových technologií. Poukazuje na Jižní Afriku, která má oseto 21 milionů ha transgenními plodinami. Egypt a Burkina Faso také začínají používat tyto plodiny. Avšak zbytek Afriky je ignoruje a v některých případech zakazuje i jejich dovoz.

Zambie, Mozambik a Malawi v době hladu odmítly kukuřici z USA jako potravinovou pomoc s námitkou, že „je jedovatá". Všeobecně se vědělo, že toto zdůvodnění bylo pouze „pro lid". Ve skutečnosti to byla obava, že občané všechnu nesnědí, část zasejí a tím se ztratí evropský trh, protože kukuřice bude GM. Tuto pohnutku jasně dokumentuje to, že kukuřičná mouka už „jedovatá" nebyla. Jde o jasný důkaz, že středověké regulace v EU založené na pověrách mají morální podíl na hladomorech v Africe. To také ve své přednášce pro Královskou Společnost rozebral profesor Sir David King (http://www.foodmanufacture.co.uk/World-News/Europe-s-GM-barrier-is-starving-the-poor ).

Blýská se však na lepší časy. Evropský vliv v Africe stále více nahrazuje Čína. Má sice také přísná regulační pravidla pro transgenní plodiny, ale založená na pragmatismu: zabezpečení dostatku potravin a ochrana přírody jsou vedoucím motivem.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Obrazové přílohy: http://www.sxc.hu