Hlavní strana Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií Případ Rothamsted

Případ Rothamsted

Datum: 13.8.2012

Některé události pohnou historií určitého oboru. V oblasti zelené biotechnologie to byl letos na jaře případ Rothamsted. Anglický Rothamsted je doslova kultovní středisko zemědělského výzkumu v hrabství Hertfordshire (http://www.rothamsted.ac.uk/Content.php?Section=AboutUs ). Byl založen jako pokusná stanice před 170 lety a patronát nad ním má Její Veličenstvo královna. Ve špičkově vybavených laboratořích pracuje okolo 350 vědeckých pracovníků zahrnujících 50 zahraničních hostujících odborníků. Obvykle se na výzkumu podílí také 60 studentů.

Mezi jinými významnými sbírkami udržuje unikátní sbírku mšic. Na 400 ha se studuje hlavně pšenice a právě pšenice a mšice se staly centrem případu.

V Rothamstedské výzkumné stanici vyvinuli transgenní pšenici, která byla schopna se mšicím ubránit, a to i těm, které se již staly necitlivé na běžně proti nim používané insekticidy. Letos najaře zahájili první kontrolované (řádně dokumentované a registrované v rámci EU) polní pokusy.

V Anglii působí militantní anti-GMO organizace „Take the flour back!" (www.taketheflourback.org). Jde o paranáboženskou skupinu, která, stejně jako jí podobné, vyznává standardní anti-GMO články víry, jako že jde o nepřirozené organismy, které nejsou dlouhodobě ověřeny co do ekologických a zdravotních dopadů, vede ke zvýšené chemizaci, je ohrožen necílový hmyz, apod. Protože jde o víru, fakta a zkušenosti jsou irelevantní. Tato organizace oznámila, že na 27. května svolá hromadnou akci, jejímž cílem bude „dekontaminovat" pokusné pole od GM pšenice.

Vedoucí chemické ekologie Rothamsted Professor John A Pickett vyzval velmi zdvořilým dopisem 27. dubna organizaci Take the flour back! k veřejné diskusi o povaze testované GM odrůdy, která se brání produkcí mšice odpuzujícího (E)-β-farnesenu. Jde o poplašný feromon, běžně se v přírodě vyskytující. Jelikož o víře se, jak známo, nediskutuje, organizace odmítla se jí zúčastnit. V tiskovém prohlášení z 2. května zopakovala články své víry a na akci trvá.

Profesor Pickett jim velmi zdvořilým dopisem odpověděl, nabídl veřejnou diskusi na neutrální půdě na témata, která byla v tiskovém prohlášení organizace. Jelikož i toto vstřícné gesto zůstalo bez odpovědi, 9. května zaslal nový mail. Nabídku diskuse na vhodném místě s nabídkou úhrady nákladů opět opakoval 15. května. Opět bezvýsledně.

Tato situace vyvolala mezinárodní akce. V redakčním článku časopis Nature z 10. května vysvětluje princip rezistence testované pšenice ke mšicím. Zdůrazňuje snížení aplikace pesticidů podobnými odrůdami, které se sami škůdcům ubrání. Dále upozorňuje na situaci Německa a Francie, kde militantní aktivisté ničí pokusná pole, což má za následek, že vědci zastavují vývoj moderních šlechtitelských metod a stěhují se do zahraničí. Chystanou akci hodnotí jako globální nezodpovědnost.

Také anglické populární noviny The Telegraph otiskují 21. května redakční článek apelující na aktivisty, aby od akce ustoupili. Podobné výzvy vyšly v Observer a Independent. Do obrany výzkumu se zapojil Twitter a společnost „Sense about Science" dala do oběhu petici (http://www.senseaboutscience.org/petition.php) proti zamýšlenému vandalismu. Podepsalo ji 6060 lidí a výsledky jsou shrnuty na http://www.senseaboutscience.org/data/files/Dont_destroy_research/Dont_destroy_research_public_support_June_2012.pdf . Mezi podpisy najdeme ministryni pro životní prostředí a venkov Caroline Spelman i stínovou ministryni Mary Creagh, vládního poradce pro vědu profesora Sira Johna Beddingtona, další vládní i opoziční politiky a poslance, včetně poslance za Harmenden Petera Lilley.

Výsledek se dostavil. Akce se neuskutečnila. Nedostavilo se dostatečně aktivistů a policie pole uhájila.

Tento případ je zlomový. Ukázalo se, že veřejnost včetně významných politiků je na straně dalšího výzkumu moderních biotechnologických metod a nesouhlasí s „přímými akcemi" paranáboženských fanatiků. Je ovšem pravda, že v Anglii je situace více racionální na rozdíl od Francie a Německa. O Rakousku nemluvě.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.