Vonné látky máty inhibují růst plevelů

Některé rostliny jsou velmi úspěšné v konkurenci o prostor, živiny a vodu. V některých případech takové druhy rostlin potlačují růst konkurentů pomocí chemických signálů, které zabíjejí buňky sousedních rostlin. Tým německého Botanical Institute of Karlsruhe Institute of Technology (KIT) nedávno prostudoval tento jev jako potenciální zdroj bioherbicidů, které by byly šetrné vůči životnímu prostředí.

Zahrádkáři a milovníci přírody si jistě často všimnou, že kolem některé druhů rostlin, jako jsou třeba ořešáky, česneky nebo máty, roste jen málo konkurentů. Využívají totiž chemické zbraně v podobě alelopatických látek.

Jak uvádí vedoucí výzkumu Peter Nick, ve většině případů přitom nejde o o vyloženě jedovaté látky, ale spíše chemické signály, které mají ovšem ve svém důsledku rovněž ničivý účinek. Česnek a máta jsou vůči vlastním chemickým signálům imunní. Ale u sousedních rostlin jiných druhou spouštějí procesy buněčné smrti. Autoři studie se domnívají, že tento pozoruhodný mechanismus mezidruhové komunikace rostlin bude možné využít k vývoji nových bioherbicidů, které budou šetrné vůči životnímu prostředí. Takové bioherbicidy by cílily na určité typy plevelů a přitom by neohrozily pěstovanou plodinu.

Experimenty s buněčnými kulturami ukázaly, že monoterpen menthon, který je součástí vonných silic máty, u konkurenčních rostlin aktivuje proces, v jehož důsledku dojde v buňkách těchto konkurentů k destrukci mikrotubulů, které jsou klíčovým prvkem "buněčné kostry". Vědci zjistili, že menthon je obzvláště účinný šťovíkům na horských loukách.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: