Datum: 13.8.2014
Jde o trojrozměrnou tkáň, jejíž struktura a základní fungování se podobají mozku laboratorního potkana. V laboratoři ji udrželi naživu déle než dva měsíce.
Aby hned předvedli užitečnost takové tkáně, použili ji ke studiu chemických a elektrických změn, k nimž dojde bezprostředně po traumatickém poranění mozku. Nově vyrobená tkáň by se mohla stát skvělým modelem pro studium normálně fungujícího mozku, mozku zraněného či nemocného a také by mohla sehrát roli při vývoji nových medikamentů pro mozek.
Životaschopnou mozkovou 3D tkáň vyrobili v centru pro vývoj biomateriálů a modelů pro tkáňové inženýrství Tissue Engineering Resource Center Tuftsovy univerzity v Bostonu, financovaném výzkumnou agenturou National Institute of Biomedical Imaging and Bioengineering (NIBIB).
Nedávno se objevily první pokusy o pěstování neuronů ve 3D hydrogelech, kde se mohou propojovat ve všech třech rozměrech. Hydrogelové mozky ale žijí jen krátce a nefungují jako tkáň. Mimobuněčné prostředí v mozku je podle všeho složitě strukturovaným prostorem, v němž záleží na lokálních signálech jednotlivých skupin buněk. Poskytnutí prostoru neuronům k propojování ve třech rozměrech tedy očividně k vytvoření funkční mozkové tkáně nestačí.
Šéf výzkumu i celého centra David Kaplan a jeho kolegové teď ale uspěli ve vytvoření funkční a životaschopné trojrozměrné mozkové tkáně, která vykazuje uspořádání šedé a bílé mozkové hmoty. Použili k tomu strukturu založenou na proteinu fibroinu z hedvábí.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Masarykova univerzita - Masarykova univerzita
Jak psát životopis - Užitečné informace o tom jak psát životopis a průvodní dopis
Nově objevená kvasinka brání houbovým infekcím konkurencí
Křemičité nanobrnění červených krvinek umožňuje xenotransfuze