fagocytóza

Fagocytóza je endocytotický proces pohlcování pevných částic z okolního prostředí buňkami. Buňky se schopností fagocytózy mají na povrchu jen tenkou plazmalemu, mohou měnit svůj tvar a vytvářejí tzv. panožky, což jsou výběžky jejich těla. Panožkami částici obalí, vytvoří z plazmalemy váček vakuoly a vtáhnou ho do sebe. Do váčku vyloučí enzymy a částici stráví.

Tímto způsobem se některé jednobuněčné organismy živí. Příkladem mohou být kořenonožci, z nichž nejznámější je díky této schopnosti měňavka (amoeba). V mnohobuněčném těle to může být prostředek obrany proti cizorodým částicím a mikroorganismům nebo se tímto způsobem odstraňují vlastní buňky zaniklé procesem apoptózy (přestárlé a poškozené buňky a jejich zbytky). Na tuto činnost bývají vyčleněny specializované buňky fagocyty (makrofágy a mikrofágy), které se díky své schopnosti snadno změnit tvar dostanou i skrz stěny cév.

phagocytosis

Phagocytosis is the cellular process of engulfing solid particles by the cell membrane to form an internal phagosome by phagocytes and protists.

Phagocytosis is a specific form of endocytosis involving the vesicular internalization of solids such as bacteria, and is, therefore, distinct from other forms of endocytosis such as the vesicular internalization of various liquids. Phagocytosis is involved in the acquisition of nutrients for some cells, and, in the immune system, it is a major mechanism used to remove pathogens and cell debris. Bacteria, dead tissue cells, and small mineral particles are all examples of objects that may be phagocytosed.

The process is homologous to eating only at the level of single-celled organisms; in multicellular animals, the process has been adapted to eliminate debris and pathogens, as opposed to taking in fuel for cellular processes.