Datum: 12.11.2013
Má člověk má v tělních buňkách obvykle stejnou DNA? Liší se lidé v individuálních mutacích DNA? Odpovědi mohou kupodivu znít, že ne.
Scott Williams z Dartmouthu a jeho kolegové učinili dva pozoruhodné objevy: Zaprvé, člověk může mít v různých částech těle série odlišných mutací, tedy vlastně mírně odlišnou DNA. Zadruhé, u nepříbuzných lidí se mohou vyskytovat série stejných mutací, což tyto lidi matoucím způsobem přiřazuje k sobě.
Obvykle máme zato, že DNA každého člověka je až na výjimečné případy, jako jsou mikrochiméry, jedinečná a charakteristická. Jestliže by to neplatilo, tak nám to nabourává koncepty využití DNA v kriminalistice, při testování otcovství, při prenatálních testech či při testování rizika nádorových onemocnění. Dost šokující výsledky Williamsova týmu naznačují, že by genetické mutace nemusely být až tak náhodné, jak jsme si mysleli.
Williams a spol. tvrdí, že když jeden člověk není jedinou genetickou entitou, tak je z toho pozoruhodný filozofický guláš. Co tedy vlastně jsme? Co to znamená, když každý z nás je sdružením blízkých, ale nikoliv stoprocentně stejných buněk? Těžko říct. V čem spočívá naše osobnost? Je to naše paměť či vědomí? Či snad naše geny? Podle Williamse jsme si vždycky mysleli, že náš genom je prostě náš, vždy stejný a nikoho jiného. Teď se ale zdá, že to prostě není úplně pravda.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Výzkum - Informace z výzkumu biotechnologià v České republice
ZamÄ›stnánĂ - NabĂdky i poptávky zajĂmavĂ˝ch zamÄ›stnánĂ
SyntetickĂ© pavouÄŤĂ amyloidnĂ proteiny a „umÄ›lĂ pavouci“ zajistĂ medicĂnskĂ˝ materiál
Nanočástice stĹ™Ăbra z ÄŤaje mohou zajistit lĂ©ÄŤbu ran v rozvojovĂ©m svÄ›tÄ›