Přehledy o dopadech transgenních plodin

Od počátku roku vyšlo několik přehledů o globálních vlivech pěstování transgenních plodin. Nejvíce citovaný je každoroční přehled ISAAA (International Servicce for the Aquisition of Agri-Biotech Applications). Uvádí, že přes finanční depresi stoupla v roce 2009 plocha transgenních plodin meziročně o 7% na 134 milionů ha.

Ve 25 zemích je pěstovalo 13.3 milionů zemědělců, z toho 12.3 milionu hospodařících na výměře pod 50 ha. V USA a Argentině dosahuje jejich pěstování jistého nasycení, zato v rozvíjejících se zemích stoupá rychleji. Největší vzestup byl v Brazílii (35%) a po ní následuje Indie (11%).

V časopise Nature zpracovává Janet E. Carpenter analýzu národních a regionálních zpráv za období 2006 až 2008. Přehled shrnuje 49 oponovaných publikací z 12 zemí a soustřeďuje se na zvýšení výnosu. Týkají se převážně plodin odolávajícím hmyzím škůdcům (Bt plodiny) , plodin necitlivých na systémové herbicidy (HT plodiny), plodin se zmnožením nebo kombinací těchto vlastností. Málo zpráv je o HT kukuřici a HT řepce.

Ze 168 zpráv srovnávajících výnosy transgenních a konvenčních odrůd, referuje 124 případů o vyšších výnosech GM plodin, 32 nezjistilo rozdíl a v 13 případech byl výnos GM plodiny nižší. Nejčastěji se zvýšení pozorovalo v Indii a USA. Velikost navýšení výnosu je větší v rozvíjejících se zemích než v zemích industriálních. Dosahuje průměrně 16% u Bt kukuřice a 30% u Bt bavlníku. Rekord hlásí Indie - a to navýšení 85% u herbicid-tolerantní (HT) kukuřice. Rozvinuté země měly 7% vyšší výnos u HT sóji.

Tyto výsledky nejsou překvapivé neboť zaplevelení, a tedy konkurence s plodinami, jakož i tlak hmyzích škůdců je v rozvíjejících se zemích větší. Negativní výsledky se týkají prvého roku zavedení Bt bavlníku v Indii (6 případů) a několika prvých let po zavedení Bt bavlníku v rozvinutých zemích. Na soustavě těchto výsledků je zajímavé to, že zisk farmářům navyšují transgenní plodiny ve velice různých sociálních a klimatických podmínkách.

Další přehled uvádí Graham Brookes z anglické asociace  PG Economics. Zaměřuje se na přínosy GM plodin pro životní prostředí.

Jako první vyčísluje velmi populární parametr - produkci kysličníku uhličitého. GM plodiny obecně snižují počet výjezdů techniky. Bt plodiny nevyžadují postřik insekticidem a aplikace systémových herbicidů na HT plodiny je méně častá, obvykle stačí dvakrát za sezonu. Navíc tyto plodiny dovolují omezit až zcela vynechat orbu. To vše snižuje spotřebu pohonných hmot a redukce orby omezuje oxidaci humusu. Celkově uvádí pro rok 2008 úsporu veškerými v tom roce pěstovanými GM plodinami15,6 milionů tun CO₂ , což je zhruba stejné, jako kdyby celoročně přestalo jezdit skoro 7 milionů aut.

Druhý parametr je chemizace životního prostředí. Obecně se uznává, že chemizace zemědělství přinesla podstatné zvýšení produkce, ale měla významné stinné stránky. Kromě reziduí v naší potravě jsou to dopady na přírodu. To, že koukol je dnes ohroženým druhem, že neuslyšíme v polích křepelky, že koroptve jsou vzácně k vidění - to a mnoho jiných změn je daň, kterou platíme za chemické pomocníky zemědělců. Ekologičtí zemědělci se některé chemikálie snaží nahradit, ale úspěchy nejsou valné a mnohé alternativní metody (přípravky s mědí místo fungicidů, mechanické plečkování) jsou ve svých důsledcích spíš ještě škodlivější.

Brookes uvádí, že díky GM plodinám se v letech 1996-2008 celkově snížilo používání chemických pesticidů o 352 milionů kg, což je pokles o 8,4%. To je důsledek úspory insekticidů a herbicidů o 16,3% na plochách s GM plodinami. Nahrazení insekticidů Bt plodinami má velký význam pro biodiverzitu. Chemické insekticidy jsou obvykle totální a kontaktní, nikoli výběrové. Toxin Bt plodin působí až v zažívacím systému, tedy na toho, kdo plodinu žere, a je skupinově specifický. Systémové herbicidy se neaplikují preemergentně, ale až v době, kdy vyrůstající plevel začíná škodit. Počáteční biodiverzita je tedy zachována.

Následují další pozitivní vlivy. Omezení orby díky HT plodinám významně přispívá k šetření vláhou, která se v mnoha oblastech stává kritickou. Právě tou plýtvá mechanické plečkování (nehledě na spotřebu pohonných hmot k takovému boji s plevely). Naopak v oblastech s dostatkem vláhy méně orby snižuje nebezpečí eroze.

Úspora chemikálií, omezení výjezdů techniky a lidské práce spolu s výše uvedeným navýšením výnosu se promítá do ekonomického  přínosu pro zemědělce. Brookes ho pro rok 2008 vyčísluje na 9,4 miliard $ a pro třináctileté období od zavedený transgenních plodin v roce 1995 na 52 miliard. Z toho zhruba polovina připadá na úspory, druhá polovina na vyšší výnos. Významné je, že přínos GM plodin se prakticky rovným dílem dělí mezi rozvinuté a rozvíjející se země.

Z těchto přínosů transgenní technologie čtvrtina padne na náklady spojené s jejím zavedením. U rozvinutých zemí se tyto náklady rovnají 36% u rozvíjejících se 15% výše uvedeného zisku. Úlohu zde hraje marže dodavatelů a poplatky spojené s licencemi.

Dalším parametrem důležitým z hlediska celosvětového zabezpečení potravinami je navýšení celkové globální produkce plodin. Brookes uvádí, že za dobu pěstování GM plodiny navýšily k celosvětové produkci (v milionech tun) 74 sóji, téměř 80 kukuřice, 8,6 bavlny a 4,8 řepky.

Bez využití GM plodin by pro dosažení stejné globální produkce bylo v roce 2008 celosvětově potřeba navíc (v milionech ha) 4,6 pro sóju, 3,5 pro kukuřici, 2,2 pro bavlnu a 0,3 pro řepku. To by způsobilo nárůst cen u sóji o 9,6% a u kukuřice o 5,8% proti roku 2007 s příslušným dopadem na ceny ostatních plodin. To, že dodatečná plocha nebyla obdělána (pro dosažení stejného objemu plodin), je dalším  pozitivním přínosem pro přírodu.

Bohužel Evropa za tímto trendem zůstává silně pozadu. Šest států - Francie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Rakousko a Řecko ilegálně zakázalo pěstovat GMO na svém území. Jediná do letoška povolená transgenní plodina - BT kukuřice - se pěstuje pouze také jen v pěti členských státech - Česko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko (Tab. 1). Navíc poklesla celková výměra kukuřice a s tím poklesla i výměra Bt kukuřice. Obraz jak je EU „nositelem moderních technologií",  jak zavazuje Lisabonská strategie, lze získat ze srovnání tabulky 1 a tabulky 2.

I když hodnoty udávané v přehledech jsou určitým indikátorem dalšího vývoje, přesto silný faktor pro budoucnost v nich není uveden, nebo jen nenápadně. V tabulce meziročních změn v ploše transgenních odrůd pro rok 2009 figuruje Čína s poklesem -3% při ploše 3,7 milionu ha. Jenže sledujeme-li její postup, jsou tu závažné faktory pro budoucí vývoj.

i) Vláda investuje obrovské finance do odvětví.

ii) Vývoj nových odrůd neprobíhá podle obchodní strategie, ale podle politických cílů.

1. Zajistit dostatek potravin
2. Podpořit rozvoj venkova
3. Posílit hospodářský vliv ve státech Asie a Afriky
4. Získat vlastní odrůdy a vlastní technologii

iii)   Schvalovací proces je dlouhodobý

iv)   Nedávno byla pro pěstování schválena Bt rýže

Teprve zahrnutí těchto indicií umožní realisticky očekávat další vývoj.

Tabulka 1 - Výměra GM plodin = Bt kukuřice v členských státech EU

Tabulka 2 - Výměra GM plodin v některých rozvíjejících se zemích

Autor: Jaroslav Drobník