Datum: 29.3.2021
Programování buněk je velmi slibnou oblastí medicínského výzkumu. Na poli změn buněk určitého typu na jiné buňky dosahujeme dalších a dalších úspěchů.
Badatelé americké Ohio State University (OSU) uspěli s využitím této technologie v léčbě následků mozkové mrtvice, prozatím u myší. V budoucnu bychom mohli tímto způsobem obnovit řeč a motorické funkce u lidských pacientů.
Když jde o mrtvici, tak zásadní roli hraje čas. Nejčastěji dochází k zablokování krevního oběhu tepny, což náhle přeruší přísun krve do určité části mozku. Tyto ischemické cévní mozkové příhody je možné léčit odstraněním sraženin, které zablokovali cévu. Problém je v tom, že to musí proběhnout během pár hodin po mrtvici, aby nedošlo k trvalému poškození mozkové tkáně. A k tomu nezřídka dojde.
Takové trvalé poškození často zahrnuje narušení řeči, kognitivních či motorických funkcí. V tuto chvíli nejsou k dispozici žádné prostředky, jimiž by bylo možné takové poškození léčit. Tým Ohijské státní hledal řešení u kožních buněk. Použili metodu tkáňové nanotranfekce a pomocí vložení genetického materiálu vytvořili z kožních buněk buňky cévní tkáně.
Jak uvádí vedoucí týmu Daniel Gallegi-Perez, dovedou přepsat DNA kožních buněk tak, že se přetvoří na cévní buňky. Pak tyto buňky umístí na poškozená místa v mozku, kde mohou vytvořit nové a zdravé cévy. Tím je možné obnovit normální přísun krve do těchto míst, což napomáhá obnově poškozené mozkové tkáně.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Zdeněk Tipek: Kdy pro lidi (04.04.21 06:38)
Dobrýden a kdy bude metoda dostupná pro léčbu lidí? Děkuji za vysvětlení. (reagovat)
Váš komentář:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Enzyme biotechnology - enzymes, biotech
Animal Biotechnology - Biotechnology, Animals
Nanovláknové mikrosféry jsou slibné v léčbě diabetických vředů
Krásnoočka vylepšená CRISPRem by mohla vyrábět biopalivo