Rostlinné biotechnologie

Podrobnější dělení segmentu:

• Rozmnožování a šlechtění
• Genetické modifikace využívající metod přenosů genů (mono a polygenetické)
• Pěstební podmínky a ochrana rostlin
• Rozpoznání rostlinných patogenů, mapování genomu, biodiverzita rostlin
• Rostlinná biotechnologie: biologie rostlinných buněk

Rozpoznání rostlinných patogenů, mapování genomu, biodiverzita rostlin

Vysoké hladiny produktivity spojované s moderním zemědělstvím do velké míry závisí na ochraně druhů plodin proti kompetici ze strany plevelů, napadení viry, houbami či predatorním hmyzem. I několik málo plevelů na hektar nebo zcela minoritní infestace houbami či hmyzem může výrazně ovlivnit zemědělské výnosy a z nich vyplývající příjmy zemědělců. Od pozdních čtyřicátých let minulého století byli plevel, patogeny a predatorní hmyz kontrolovány rozsáhlým používáním herbicidů, fungicidů a insekticidů. Byla vznesena řada zásadních dotazů týkajících se přenosu těchto zemědělských chemikálií do potravního řetězce a jejich potenciálně škodlivé efekty na spotřebitele či ekosystém. Rozšířené používání herbicidů také mělo nežádoucí postranní efekty, jedním z těch významnějších byl dramatický nárůst v počtu druhů vykazující rezistenci vůči herbicidům. Příchod genetického inženýrství představuje příležitosti pro vývoj nových metod ochrany rostlin proti škůdcům se sníženou závislostí na potenciálně škodlivých chemických prostředcích jejich kontroly. Jednou z nich je biotechnologie rostlin.

Vývoj herbicid-rezistentních kultivarů plodin má potenciál stát se jak komerčně, tak environmentálně významným, protože umožňuje zemědělcům kontrolovat plevel vnímavý vůči herbicidům jeho jedinou aplikací poté, co vyklíčily pěstované rezistentní rostliny a začaly růst. Další strategií, jak dosáhnout rezistence vůči herbicidům je pře-exprimování tolerantních enzymů.

Nemoci způsobené hmyzem u rostlin jsou příčinou ročních ztrát ve výnosech v rozsahu přes 10 - 15%, a to v celosvětovém měřítku. V současnosti nejúspěšnějším přístupem inženýrství rezistence proti hmyzu využívá přirozeně se vyskytující bakteriální enterotoxiny. Strategií založenou na přirozeném obranném systému je syntéza proteinů způsobujících patogenitu (např. chitináza), dále pak určitá forma “vakcinace” (kultivované rostlinné buňky se transformují prostřednictvím cDNA klonu proteinového obalu viru).

Rezistence vůči herbicidům, hmyzu a dalším onemocněním je jednou z oblastí, kde má biotechnologie zásadní význam. Mnoho druhů plodin podrobených genetickému inženýrství, aby vykazovali rezistenci vůči specifickým herbicidům či rostlinám, se teď produkuje v řadě zemí i komerčně. Genetické inženýrství se stává jednou z nejdůležitějších progresivních biotechnologií 21tého století.

Záznamy v databázi k segmentu Rozpoznání rostlinných patogenů, mapování genomu, biodiverzita rostlin:

Firmy (), Výzkumná pracoviště (), Vládní a nevládní organizace (), Dodavatelé služeb (), Dodavatelé materiálu (), Projekty (), Linky (), Knihy (), Časopisy (), Legislativa (), České události (), Zahraniční události ()