Syntetická biologie

Syntetická biologie představuje novou, rychle se vyvíjející oblast, která spojuje tradiční biotechnologie s technickými obory a informačními technologiemi. Kombinuje vědu, technologie a inženýrské postupy s cílem usnadnit a zrychlit poznání, vytváření, výrobu anebo modifikaci genetických materiálů, živých organismů a biologických systémů.

O konkrétních možnostech využití syntetické biologie viz článek Vesmíru zde:http://vesmir.cz/2014/05/04/synteticka-biologie-clovek-konstrukter-zivota/.

Obdobně jako tomu bylo u biotechnologií v 80. letech minulého století, jsou s rozvojem syntetické biologie spojovány velké naděje, ale i obavy. Na různých mezinárodních fórech se diskutuje jak o možnostech nových technologií, tak o nezbytnosti jejich regulací, aby nemohly ohrozit zdraví nebo životní prostředí.

Vytváření systémů analogických přirozeným materiálům přináší také mnoho otázek spojených s problematikou patentů a duševním vlastnictvím obecně. Například zda lze patentovat gen, syntetizovaný v laboratoři, který však je přesnou kopií genu původem z živého organismu.

Stejně jako v případě biotechnologií je to OECD, která již od roku 2009 pořádá významné akce a vydává dokumenty mapující oblast syntetické biologie. Zpráva z roku 2014 se zabývá úlohou syntetické biologie v bioekonomice, regulačním rámcem, včetně hledisek duševního vlastnictví, a z toho nově vyplývajících politických témat. Na základě diskusí v Pracovní skupině pro biotechnologie by měla být do roku 2020 vydána publikace o politických hlediscích začlenění syntetické biologie do ekonomických strategií.

V rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) byla v loňském roce ustavena Ad-hoc pracovní skupina technických expertů pro syntetickou biologii. Na svém prvním jednání skupina navrhla „pracovní“ definici syntetické biologie a zabývala se jejím vztahem k biodiverzitě z hlediska cílů Úmluvy. Živé organismy vzniklé současnými nebo v blízké budoucnosti očekávanými postupy syntetické biologie jsou podle zúčastněných expertů obdobné jako „živé modifikované organismy“ definované Cartagenským protokolem o biologické bezpečnosti. Ve své zprávě skupina též upozornila, že shromažďování digitálních genetických informací může mít dopady i na dodržování principů Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém rozdělování přínosů z jejich využívání. Problematika bude dále rozpracována a projednána na Konferenci smluvních stran Úmluvy a obou jejích protokolů v prosinci letošního roku.

V polovině prosince 2015 se konal workshop na téma syntetické biologie v Lucemburku, kde prezentovaly svá stanoviska vědecké výbory Evropské komise pro oblast zdraví (Scientific Committee on Emerging Newly Identified Health Risks, SC on Health and Environmental Risks, SC on Consumer Safety). Evropská komise pověřila uvedené výbory úkoly

1) definovat pojem a rozsah působnosti syntetické biologie (stanovisko výborů vydáno v září 2014),

2) diskutovat metodologická a bezpečnostní hlediska, včetně postupů hodnocení rizika (stanovisko vydáno v květnu 2015),

3) navrhnout priority dalšího zaměření v oblasti syntetické biologie. Také tito odborníci považují produkty syntetické biologie v současném stupni vývoje za geneticky modifikované organismy, jak je definuje evropská legislativa. Podle Evropské komise je možné, že ve vzdálenější budoucnosti se mohou některé aplikace syntetické biologie odehrávat mimo oblast GMO. Pak bude nutné zvážit potřebu zavedení speciálních pravidel pro tyto případy.

Zdroje:

OECD

http://www.oecd.org/science/biotrack/Biotech-Update-No27-4-July-2014.pdf

Úmluva o biologické rozmanitosti

https://www.cbd.int/doc/?meeting=SYNBIOAHTEG-2015-01

Vědecké výbory EK

http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/scenihr_o_044.pdf

Workshop on Synthetic Biology, Luxembourg, 15 Dec 2015

http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/events/ev_20151210_en.htm

Převzato z:   

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.