Virus zika: Nepřítel našeho nepřítele může být naším přítelem

Nepochybně si to myslí i vědci z medicíny Washingtonovy univerzity v St. Louis a medicíny Kalifornské univerzity v San Diegu. Zjistili totiž, že zika likviduje kmenové buňky mozkových nádorů, které jsou klíčové v růstu nádorů a bývají extrémně rezistentní vůči soudobé léčbě. Jejich studii v těchto dnech publikoval časopis Journal of Experimental Medicine.

 

Výsledky jejich výzkumu ukazují, že smrtící síla ziky, která je zodpovědná za mikrocefalii novorozenců a další věci, které zika vyvolává, může být nasměrována na buňky mozkových nádorů. Pokud by se povedlo vyrobit z viru zika bezpečnou léčbu, tak by to mohlo podstatně zvýšit šance lidí, kteří trpí jedním z nejhorších nádorů vůbec – glioblastomem. Pokud se někdo s tímto nádorem dožije jednoho roku od diagnózy nádoru, tak je možné mluvit o štěstí.

 

Jeden z vedoucích týmu, virolog Michael S. Diamond z medicíny Washingtonovy univerzity v St. Louis (WUSTL), tvrdí, že virus zika může zlikvidovat právě ty buňky glioblastomu, které jsou zodpovědné za odolnost nádoru vůči všem běžně používaným léčbám a ve svém důsledku i za smrt pacientů.

 

Každým rokem lékaři diagnostikují jen ve Spojených státech zhruba 12 tisíc nových případů tohoto obávaného nádoru. Standardně používaná terapie je dost agresivní. V zájmu prodloužení života pacienta se příliš neohlíží na vedlejší účinky. Zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, po němž následuje chemoterapie a ozařování. Problém je v tom, že většina z těchto nádorů se do půl roku po zákroku navzdory léčbě obnoví. Obvykle totiž přežije malá, ale nebezpečná populace kmenových buněk glioblastomu. Tyto buňky pokračují v dělení a nádor znovu roste a roste.

 

Kmenové buňky glioblastomu svým původem a schopností téměř neomezené tvorby nových buněk badatelům důvěrně připomínají běžné kmenové buňky, které mají na starost produkci nových buněk mozku. Zika shodou okolností s oblibou cílí právě na tyto kmenové buňky v mozku. Diamond a jeho spolupracovníci experimentální ověřili, co provede virus zika se vzorkem tkáně glioblastomu lidských pacientů s tímto nádorem. Pak to vyzkoušeli i na myších s glioblastomem.

 

Vědci k experimentům použili dva různé kmeny viru zika, které vpíchli do tkání nádorů. A oba dva kmeny ziky fungovaly. Viry se šířily tkání nádoru, cíleně vyhledávaly a infikovaly kmenové buňky glioblastomu. Viry se osvědčily jak u tkání lidských nádorů, tak i u živých myší s nádory. Také se ukázaly, že se zika pěkně doplňuje s chemoterapií a ozařováním. Glioblastomy ustupovaly a myši přežívaly déle.

 

Pokud vznikne léčba se zikou, tak se viry zřejmě budou vpichovat přímo do mozku, pravděpodobně během chirurgického odstranění glioblastomu. Mohlo by se zdát, že vpíchnout takovou potvoru, jako je zika, přímo do mozku, je naprosté šílenství. Bude se to ještě muset prověřit a nějaký čas to potrvá, ale vtip je v tom, že kmenové buňky pro růst mozku jsou v mozku dospělého člověka nesmírně vzácné. Je tedy rozumné předpokládat, že zika zaútočí především na zlé kmenové buňky glioblastomu. A jinde v těle si se zikou poradí imunitní systém. Jestli by tohle všechno vyšlo, tak se nepřítel našeho nepřítele skutečně stane naším, dost nečekaným, přítelem.

 

 

Převzato se svolením autora z: